Sedmáci navštívili Kutnou Horu Akce

Letošní exkurze vedla do ve středověku druhého největšího města českého království. Díky těžbě stříbra a ražbě pražského groše, jakéhosi Eura středověku, Kutná Hora velmi zbohatla a vyrostly v ní památky, které jsou dnes zapsané do světového dědictví UNESCO. Právě to jsme sem přijeli obdivovat.

Nejdříve jsme se zastavili v Sedlci, dnes předměstí, dříve centrum a začátek celého dění. Díky cisterciáckému klášteru a činorodosti tamních mnichů byla nalezena stříbrná žíla, která město už navždy proslavila. 

Právě zde se nachází světově proslulá kostnice. Svůj věčný spánek tu sní na 40 tisíc lidí. Jejich lebky i další kosti byly v době baroka uspořádány do různých geometrických tvarů, či dokonce i do předmětů, např. lustr. Tyto pro někoho možná morbidní prvky děti ,,prolétly“ velmi rychle, snad do 7 minut!

Pak už ale následovala prohlídka daleko delší, navíc s paní průvodkyní. Své útroby nám otevřela protější katedrála v Sedlci postavená dle Santiniho projektu, jednoho z nejgeniálnějších architektů doby barokní. Skloubení prvků gotických i barokních ve spojení s příběhem o uhoření mnichů a zničení celého chrámu v době husitské většinu přítomných zaujalo.

Následoval přesun do centra. Kvapíková chůze nás dovedla do Vlašského dvora, místa, kde z vytěženého stříbra vznikaly pražské groše, a sídla, kde občas pobývali i naši králové. Vladislav Jagellonský tu byl dokonce králem zvolen. Způsob ražby naší tvrdé a pevné středověké měny si mohli žáci sami vyzkoušet, a svůj groš si tak vyrobit.

Po hodinovém rozchodu následovala návštěva Muzea stříbra. I přes několikahodinový výpadek proudu po celém městě jsme obdrželi vstupenky a rozděleni na dvě skupinky jsme se vydali sfárat do dolu na stříbro, abychom pochopili v jak těžkých, nehostinných a stísněných podmínkách kutnohorští havíři za nuznou mzdu pracovali. Tento blok programu ale děti bavil nejvíce a nejvíce se na něj těšili. Nízké a úzké prostory však nebyly pro každého, tak to tři naši žáci raději vzdali předem, přestože někteří z nich jsou jinak zdatní sportovci.

Nakonec přišel vrchol celé exkurze a pomyslná třešnička na dortu – katedrála svaté Barbory, naše gotická perla. Obdivovali jsme ji zevnitř, shora, zdola i zvenku. Ta krása doslova některé žákyně uchvátila. Právě tady je nejvíce vidět, jak bylo město bohaté.

Celodenní exkurze byla jistě fyzicky náročná. Poslouchat tři pokaždé více než hodinové výklady, byť zajímavé, bylo občas pro někoho nad jeho síly a možnosti. Z ohlasů dětí však vím, že se tato návštěva líbila a že posílila naše vědomí o tom, jací byli naši předkové machři. Klobouk dolů před jejich umem, pílí a rychlostí, s jakou stavby stavěli. Vždyť katedrála v Sedlci byla vystavěna za pouhých 30 let. Dnes za tu dobu nejsme schopni postavit mnohdy ani pár kilometrů dálnice. O ceně nemluvě…