Osmáci na výstavě českých korunovačních klenotů Akce

U příležitosti svátku svatého Václava rozhodl náš prezident Petr Pavel, že budou opět vystavené české korunovační klenoty.

Stalo se už dobrou tradicí, že jakmile se dozvím o chystané výstavě, ihned přemýšlím, s jakou třídou výstavu tentokrát absolvuji.

Protože sedmáci, kde se středověk probírá, už klenoty viděli minulý rok, padla tentokrát má volba na žáky osmé třídy. V kompletní sestavě jsme vyrazili v časných ranních hodinách směrem do hlavního města, abychom včas vstoupili do fronty, která skrz Jižní zahrady Pražského hradu přivede návštěvníky až do Vladislavského sálu, kde samotná výstava probíhá.

Jaké bylo naše překvapení, když jsme došli až k téměř Býčímu schodišti, bylo krátce po půl deváté, ale fronta byla nezvykle krátká! Ihned po otevření výstavy jsme postupovali velmi rychle vzhůru a za necelých 45 minut jsme byli už přímo ve Vladislavském sále! Tak rychlé čekání jsem během svých předchozích šesti návštěv nikdy nezažil!  

Na vlastní oči jsme viděli hologram celé královské koruny, výstavu zaměřenou na drahokamy použité na Svatováclavské koruně a konečně i to hlavní. Vitrína, v níž se doslova třpytí koruna, žezlo a jablko, je tentokrát dostupná tak, že ji lze obejít ze všech stran, tedy i z boku a zezadu, odkud ještě nikdy takový pohled možný nebyl.

Osmáci celkem rychle celou vitrínu obešli, vše nafotili a velmi rychle odešli ven na nádvoří. Celá akce tak trvala přesně hodinu! Jelikož jsem při plánování počítal s čekáním daleko delším, měli jsme mnoho času na další program v hlavním městě. Původně jsem zamýšlel navštívit blízkou katedrálu sv. Víta, ale protože nově i pouhý vstup do chrámu je zpoplatněn na studentskou slevu za 350 Kč, musel jsem volit řešení jiné. Nakonec jsme šli po královské cestě přes Karlův most, Staroměstský orloj až na Václavské náměstí.

Zde dostali žáci zasloužený rozchod, aby si mohli nakoupit vše, po čem vlastně od začátku toužili. Jakmile jsme naplnili své zážitky duchovní, chtěly se prostě děti nasytit i statky hmotnými, zejména pak stravou z řetězců rychlého občerstvení.

Protože všichni splnili domluvu a včas jsme se zase všichni potkali ,,pod koněm“, mohli jsme ještě vstoupit do budovy blízkého bývalého Federálního shromáždění, dnešní Nové budovy Národního muzea, kde jsme si prošli interaktivní výstavu Dějiny 20. století. Největší úspěch zaznamenal 5D výtah dějin, kdy jsme se přenášeli všemi klíčovými událostmi českých dějin minulého století a pak herna složená z her a prvních počítačů, u nichž kdysi svůj volný čas coby děti trávili rodiče a prarodiče současných osmáků. Pak už vedly naše kroky zpět k hlavnímu nádraží a odjeli jsme domů.

Věřím, že celá akce měla svůj význam a že vedle zážitků z návštěvy ,,Mekáče“ děti jistě ocenily nebo jiní až později ocení, že mohli na vlastní oči spatřit český nejcennější poklad. Vzhledem k tomu, že si prezident přeje opakovat celou výstavu v tomto termínu každý rok, fronty budou jistě kratší i příště a můžete se spolehnout, že už nyní plánuji, kterou další třídu na tento nevšední zážitek vezmu.

Jak celou akci hodnotí samotní osmáci?

,,Kromě brzkého vstávání bylo vše ostatní super. Líbilo se mi rychlé čekání, dlouhý rozchod, muzeum 20. století i krásné počasí.“ Dan Čudejko

,,Super cesta tam i zpátky. Klenoty byly vidět ze všech stran a nebyly daleko.“ Andrea Hamanová

,,Líbil se mi i samotný hologram koruny.“ Martin Klejšmíd

      

          

     

 

 

   

     

Zobrazit fotogalerii na Zoneramě