6.B prožila výlet v africkém stylu Akce

Hned ráno jsme se vydali za velmi chladného počasí Afrika truckem přímo do Afrického i Lvího safari. Byla to velmi nevšední podívaná, neboť jsme byli přímými svědky vypuštění žirafího samce Lucase do areálu. Poutavý výklad průvodce umocnil celkový zážitek, který vrcholil projížďkou mezi smečkou lvů.

Po návratu dostali žáci rozchod po klasické části zoo ukončený společným obědem. Následovalo ubytování v kempu, stavění vlastních stanů nebo seznámení se se stany erárními upravenými do africké podoby. Poté vedly kroky mnohých na volejbalový kurt, kde většina třídy, teď nepočítám holky, které hrají tuto hru závodně a jen kroutily očima, zkoušela hrát cosi jako odbíjenou, i když nám to ne vždy šlo. Důležité ale byly úsměvy na tvářích a radost všech.

Obdivuji všechny, kteří vlezli do bazénu, kde byla voda ,,vyhřátá“ na pouhých 17 °C. Zato vířivka potěšila i mě.

Následoval zážitkový program Žirafě z očí do očí. Všichni jsme si je vyzkoušeli nakrmit a některé žáky i tato vysoká zvířata olízala. Moc se nám to líbilo.

Po návratu do kempu jsme nachystali dětem běhací dějepisnou hru, k níž všichni přistoupili velmi zodpovědně. Opekli jsme špekáčky a už se těšili na večerní procházku potemnělou a opuštěnou částí zoologické zahrady, kde začínala zvířata ožívat. Ochotný a fundovaný pan průvodce nám vše ukázal a na zvířata opatrně posvítil. Vidět pasoucí se hrochy na louce je opravdu možné jen po setmění a jistě to stojí za to.

Dětem se ale už klížily oči a většina z nich uvítala návrat do kempu a velmi brzy usnula. Ne tak několik hochů, kteří zažili přidaný zážitek navíc, kdy soused či strážce kempu posvítil do stanu s cílem, aby kluci již nemluvili. Jelikož chlapci netušili, kdo jim svítí do stanu, označili ho za hovado, což dotyčný slyšel, nesouhlasil s tímto označením a opět upozornil na nutnost nerušit a usnout. Nutno podotknout, že po tomto vtipném a napínavém momentu opravdu všichni usnuli a spali až do půl šesté do rána.

S ranním kuropěním nás probudil nejen šepot chlapců z vedlejšího stanu, ale i pořádný řev smečky lvů. Opravdu jsme si připadali jako v Africe, což bylo umocněno i změnou počasí. Svítilo sluníčko a začínal pořádný ,,pařák“. My jsme ale už museli kemp upustit.

Zamířili jsme do města, kde jsme absolvovali dvě zajímavé exkurze u hasičů a policistů. Zjistili jsme mnohé o jejich profesi, obdivovali techniku, obtěžkali si jejich oblečení i pomůcky. Možná to některé zlákalo k volbě podobné profese.

Následoval návrat ke kempu a ukončení výletu. Dle ohlasů se celá akce velmi vydařila a všichni by si přáli vícedenní a ještě delší pobyty. Záleží jen na žácích, jak se budou chovat dál. Za výlet prožitý s úsměvy a elánem bez žádných průšvihů je ale mohu pochválit. Jsem moc rád, že jsem je poznal i mimo školu a společně s paní asistentkou jsme se shodli, že jsou prima parta a že dokážou být moc fajn. Snad jim to vydrží.