Šesťáci navštívili Archeopark pravěku Všestary

Stalo se již dobrou tradicí, že šesťáci po absolvování teoretických poznatků o nejstarším a nejdelším období lidských dějin odjíždějí do Všestar, kde se jim dostane spousty praktických ukázek a zkušeností. Nejinak tomu bylo i letos.

Děvčata a chlapci tak nejdříve zhlédli několik krátkých videí o pravěkých technologiích – zpracování kamene, bronzu, železa, o stavbě prvních domů. Vše natočili archeologové s pomocí původních materiálů a postupů formou experimentu. Na velké množství replik pravěkých nástrojů a zbraní si též mohli naši žáci i sáhnout či si je vyzkoušet.

Následovala prohlídka interiéru archeoparku s průvodcem. Nejdříve jsme se ocitli uprostřed archeologického bádání, pak v pravěké jeskyni, na dně řeky, kde se dochovalo hodně pozůstatků ze života prvních obchodníků, v dole na získávání pazourku či jsme byli svědky nejrůznějších druhů pohřbů.

 Z přízemí pojatého jako podsvětí jsme se přemístili do prvního patra, jemuž dominuje obří maketa pravěké krajiny se životem tehdejších lidí. Na ní nám pan průvodce ukázal, jak se tehdy žilo a také věřilo. Ještě o jedno poschodí výše jsme pak onu maketu mohli shlédnout z ptačí perspektivy podobně, jako krajinu vídají letečtí archeologové.

Po krátké přestávce jsme se vydali za velké zimy do venkovní části expozice. Prošli jsme nejrůznějšími typy obydlí včetně velkého domu, ocitli se uprostřed rituálního rondelu, v praxi viděli fungování ,,pravěké ledničky“ ve vykopané jámě, obtěžkali si první podoby zpracovaného železa či viděli nejrůznější formy mohyl, kam pohřbívali své předky. Zajímavé též bylo spatřit, jak se v rámci experimentu postupně rozpadává, konzervuje či spíše ,,archeologizuje“ jedna z pravěkých staveb. Na něm je pak vidět, jak málo z původního světa se zachovává dodnes. Stranou obdivu nebyl vynechán ani velký monoxylon, tedy pravěká loď vytesaná z jednoho druhu dřeva, která letos v létě úspěšně absolvovala další test v Egejském moři.

Na závěr si děti samy vyzkoušely kopání s pomocí pravěkých nástrojů, což do zmrzlé hlíny šlo jen velmi obtížně. Někteří též sekali dříví či se pokoušeli vyrobit mouku z obilí nebo nabrousit kámen.

Že se celá exkurze setkala s úspěchem, dokládá fakt, že jsme se v archeoparku oproti původnímu plánu zdrželi o celou hodinu navíc. Svůj podíl na tom jistě měl i odborný a zasvěcený komentář pana průvodce nebránícího se protáhnutí prohlídky a zodpovídajícího nejrůznější dotazy.

Věřím, že tato exkurze stále má svůj smysl. Právě tady získávají teoretické poznatky žáků praktické uplatnění. Navíc si děti mohou spoustu nástrojů osahat, vyzkoušet si je a více si tak rozšířit obzory o tak vzdálené a stále ještě velmi tajemné a vzrušující etapě našich dějin. V příštích letech bude naše spolupráce s archeoparkem jistě pokračovat. Že to má smysl, dokládají i následující ohlasy samotných žáků.

,,Zaujalo mě, že lidé byli chytří a uměli stavět domy.“ Lenka Horáková

,,Líbilo se mi, jak jsme si mohli vyzkoušet různé práce, třeba mlít mouku.“ Míša Bínová

,,Mně se líbila zkouška práce se sekyrkou a s kopáčem.“ Lukáš Michálek

,,Zaujala mě technika vyrábění pazourků.“ Valča Dlabolová

,,Líbilo se mi, že jsme si mohli na konci vyzkoušet různá řemesla.“ Anežka Rydvalová 

,,Nejvíce mě zaujaly hrobky.“ Lucka Klimešová

,,Vyzkoušeli jsme si orat, sekat a brousit kameny.“ Anička Baráková

Foto ZDE

Mgr. Jiří Lux