Projekt 17. listopad a 30. výročí sametové revoluce

V úterý 19. listopadu vyvrcholilo více než měsíční úsilí většiny žáků deváté třídy o co nejhezčí a nejpoutavější připomínku třicátého výročí od znovunabytí svobody u nás. 

Deváťáci se nejdříve sami dozvěděli o našich nejmodernějších dějinách to podstatné a pak se již rozdělili do skupinek dle témat, které měly v co možná nejširší podobě poskytnout co nejpřesnější obrázek o vývoji naší země před rokem 1989 a také v posledních třiceti letech.

Žáci se tak zaměřili na propojení 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy a devět studentů popravili, se 17. listopadem 1989, kdy připomínka padesátého výročí těchto událostí přerostla v protest proti komunistickému režimu, který pak vyvrcholil brutálním zákrokem v Praze na Národní třídě, a jež tak odstartoval sametovou revoluci.

Dalším tématem byl život v komunistickém Československu, a to ať už v podobě spartakiád a čekání na vše možné, tak v podobě železné opony a jejího významu. Stranou nemohl být ponechán ani mezinárodní kontext, tedy období studené války. Klíčovou postavou revoluce v roce 1989 byl bezesporu Václav Havel – jeho život a dílo bylo také jedním z bodů. Jako velmi důležitá se ale jeví i reflexe posledních třiceti let vývoje v naší zemi – přes osoby všech tří prezidentů, zánik Československa a vznik ČR, privatizace a restituce, vstup do NATO a EU. To vše bylo na programu další ze skupinek.

Celý projekt vyvrcholil tak, že si deváťáci postupně pozvali všechny žáky druhého stupně, kteří nejdříve v učebně Př zhlédli video o 17. listopadu a sami též ve skupinkách vypracovali odpovědi na otázky. Poté se šesťáci, sedmáci a osmáci přesunuli do tělocvičny, kde se stali svědky divadelního ztvárnění klíčového okamžiku ze zásahu příslušníků VB proti bezbranným studentům z pražské Národní třídy. Mohli vidět, jak zpěv hymny, kladení svíček a květin na štíty těžkooděnců vyvolaly přesně opačný efekt, který vedl k brutálnímu zásahu. Tato krátká deváťáky hraná scénka byla velmi působivá a dle slov pamětníků z řad vyučujících natolik autentická, že je úplně zamrazilo.

Pak už se jednotlivé třídy opět ve skupinkách rozdělily k jednotlivým stanovištím s výše zmíněným programem, kde se jim jednotliví deváťáci věnovali a provedli je svým tématem. Vždy na závěr jim položili několik otázek a za správné odpovědi získávali jejich mladší kolegové body. Soutěžilo se v kategoriích nejlepší skupinka v rámci každé třídy i nejlepší třída celkově. Tou se nakonec s přehledem stala třída osmá. Takto trval program celé dopoledne.

Věřím, že mladší žáky takto netradičně pojaté připomenutí důležitého kulatého výročí z nedávných našich dějin zaujalo a poučilo. Deváťákům děkuji za nasazení, odhodlání a píli, kterou do projektu dali. Bylo vidět, že některé z nich téma doslova pohltilo. Shodli se, že kromě znalostí a poučení jim to dalo i mnohé další dosud nepoznané – poznání, jak těžké je někdy zaujmout svým tématem jiné, umění domluvit se ve skupině, vytvořit doprovodné materiály. Děkuji moc, že mou důvěru do nich kladenou nezklamali a blahopřeji jim ke zdařilému dílu, které snad zdvihlo i jejich sebevědomí.

Děkuji všem dalším, kteří se jakkoli podíleli na přípravě projektu, především pak paní učitelce Baudyšové, která sehnala originální stejnokroj příslušníka VB z roku 1989 a pomohla nám ho zapůjčit přímo z policejního muzea, velký dík za podobnou půjčku stejnokroje patří i paní učitelce Rejlové a panu řediteli Kudrnovskému, díky nim byla ukázka ze zásahu na Národní třídě velmi autentická. Nesmím opomenout i zdařilou výrobu replik policejních štítů provedenou panem školníkem. I jemu patří můj hluboký dík.

Je velmi důležité připomínat si dobu nedávno minulou, a to nejen v běžných vyučovacích hodinách. Jsem přesvědčen, že například tato forma dala všem účastníkům daleko více, než bych dokázal svým výkladem já. Tento projekt měl svůj smysl a je potřeba, aby žáci věděli, že ne vždy byla svoboda samozřejmá a že kdo nezná svou minulost, je odsouzen si ji znovu prožít. Věřím, že i přes všechny možné negativní příznaky, které tato současná doba má, i díky našim žákům žádné takové opakování dějin nehrozí.  

Foto ZDE

Mgr. Jiří Lux