Virtuální počítač Akce

V počítačové učebně nám náš IT správce zprovoznil 2 virtuální počítače přes virtualizačního klienta VirtualBox. Žáci si tak mohou vyzkoušet prostředí, které pro ně není běžné, nebo jej dokonce neznají. Hlavním účelem bylo vytvořit bezpečné prostředí, kde se žáci mohou „podívat do míst, kam za běžného provozu nejdou nebo se bojí, aby něco nerozbili“. V běžném školním prostředí – Windows 11 mají úpravy systému zakázány anebo na to nemají ani oprávnění. Ve virtuálních počítačích je povoleno vše a zároveň zabezpečeno tak, aby se nám případné hrozby nedostaly do školní sítě. Na počítačích si tak žáci mohou spustit legendární Windows 7 z roku 2009. Druhým je trochu odlišný operační systém Linux, jedná o bezplatný tzv. open-source systém, na který vznikají různé nadstavby tzv. distribuce od vývojářů z celého světa (nejběžnějším je například Android v mobilních telefonech či chytrých televizích), my jsme pro naše účely vybrali rozšířený Ubuntu desktop, určený pro stolní počítače a notebooky.

Během výuky v 9. a 7. třídě se žáci seznámili se základními principy a využití virtuálních počítačů v praxi (firmy a datová centra jej využívají pro snížení provozních nákladů – jeden počítač může mít více virtuálních -> snižuje se spotřeba energie, kabeláž, management, ...; dále se využívá jako „obětní beránek“ – zkoušení nového softwaru z pochybných zdrojů, testování více různých softwarů na jednu problematiku, zpětná kompatibilita programů, které už na nových operačních systémech nespustíme; zkoušení něčeho nového, a plno dalšího). Také viděli využití virtuálních počítačů v naší školní síti, kdy na jediném výkonném fyzickém stroji máme přes virtualizaci Hyper-V webový server, přihlašovací server, server s daty uživatelů, tiskový server a pár serverů s aplikacemi (např. účetnictví či telefonní ústřednu), některé na Windows server, jiné na Ubuntu server.

Poté se sami pustili do prozkoumávání nabízených prostředí. Zatímco devátý ročník se držel poměrně zkrátka, sedmý ročník to bral opravdu jako výzvu a žáci zkoušeli rozličné možnosti (upravovali různě nastavení, instalovali aplikace, porovnávali rozdíly mezi těmito rozdílnými systémy a další...). Skoro všichni skončili nakonec u hraní her, které si stáhli. Vyzkoušeli si alespoň instalace, které jsou trochu odlišné tomu, co znají z mobilních telefonů na jedno kliknutí.

Doufáme, že se nám podaří do budoucna v žácích probudit větší zvídavost, zbavit se ostychu při změnách konfigurace systému a seznámí se s prostředími i z jiného úhlu pohledu, než byli doposud zvyklí, a to všechno v rámci bezpečného prostředí virtuálního počítače, kde když se něco nepovede, lze to „celkem jednoduše“ napravit.

Zobrazit fotogalerii na Zoneramě